Zdroje vitaminu C můžete dodat tělu buď přirozenou cestou z potravy, nebo v podobě kvalitního potravinového doplňku. Kdysi byly jediným zdrojem vitaminů rostliny. Později z nich byly vitaminy izolovány a začátkem 20. století se začaly uměle syntetizovat. Mnozí odborníci ale uvádějí, že uměle vyráběné vitaminy nefungují tak, jak by měly. Potvrdilo se například, že mají nižší účinnost než vitaminy z přirozených zdrojů, a následkem dlouhodobého užívání uměle připravených vitaminů dochází navíc k jejich zvýšeným ztrátám z organismu. Přírodní vitaminy se totiž vyskytují vždy s dalšími látkami, které zlepšují jejich vstřebatelnost a využitelnost a umocňují účinnost. Nejefektivnější je proto čerpat vitaminy z přírody. Nicméně je mezi lidmi běžné, že se na pravidelnou konzumaci ovoce, nebo zeleniny a to navíc v dostatečném množství nejsme schopní soustředit a limity plnit. Proto zpravidla sáhneme po doplňcích stravy, která je bohatá na vitamín C.

PŘIROZENÉ MULTIVITAMINY

Některé rostliny, resp. jejich části, obsahují tak vysoká množství rozličných vitaminů a další látky působící příznivě na naše zdraví, že je lze označit za přirozené multivitaminy. Patří k nim například:

ACEROLA

neboli barbadoská třešeň obsahuje ve svých plodech nejvíce vitaminů ze všeho ovoce, údajně 30–40krát více než citron. Je to sice rostlina tropů a subtropů Jižní Ameriky, u nás ji ale můžete pěstovat v nádobě a na zimu přenést do interiéru. Vypadá dekorativně, má stále zelené listy a její růžové až červené oboupohlavní květy rozkvétají hlavně na podzim a v zimě. Po opylování, kterému musíte někdy pomoci štětečkem, se z nich vyvinou nepravidelné červené jedlé plody o velikosti 1–2 centimetry. Mají tenkou slupku, nelze je proto dlouhodobě skladovat. Jejich chuť je velice výrazná a obsahují i vitaminy A, E, vitaminy skupiny B, rutin a hesperidin.

CITRUSOVÉ PLODY

jsou asi nejčastěji uváděným zdrojem vitaminu C. Musejí být ale čerstvé a kvalitní. Jestliže jsou trhané nezralé, dovážené a skladované za běžné teploty, mají obsah vitaminů nízký. Producenti citrusů navíc ke konzervaci plodů používají chemický postřik nebo je ozařují. Tyto postupy však ničí většinu vitaminů a plody následně obsahují i nepříznivě působící látky. Soustřeďte se proto spíše na tuzemské zdroje vitaminu C.

RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ

resp. jeho plody, v sobě rovněž má mnohonásobně více vitaminu C než citrusy. Zároveň obsahuje vitaminy A, B, D, E, K a dále rutin, karoteny, lykopen a jiné látky s antioxidačními účinky. Rakytník je přizpůsobivý keř, který snese téměř jakékoli podmínky. Jelikož je ale dvoudomý, musejí být blízko sebe vysazeny samčí i samičí keře. Obvykle se na jednu samčí rostlinu vysazují dvě až tři samičí, a protože je rakytník větrosnubný, musejí být samčí sazenice vždy z návětrné strany.

ŠÍPKY

tj. plody růže šípkové, jsou asi nejdostupnějším zdrojem vitaminu C. Obsahují ale i karoteny, vitaminy skupiny B, K, rutin, pektin, třísloviny, organické kyseliny a silice. Návod na jejich sušení najdete na straně 36. Skladovat by se měly v dobře uzavřených nádobách na temném a suchém místě. Delším skladováním se totiž obsah vitaminů snižuje, proto by doba úschovy neměla překročit jeden rok.

ČERNÝ RYBÍZ

má ze všech u nás pěstovaných bobulových plodů nejvyšší podíl ovocných kyselin a rovněž vysoký obsah vitaminu C. Podobně je na tom i rybíz bílý a červený. Plody rybízu obsahují také rutin, vitaminy skupiny B, karoteny a další antioxidanty. Najdete v nich i důležité nenasycené mastné kyseliny (v semenech), třísloviny a pektin.

Z dalších rostlin se vitamin C vyskytuje také v angreštu, jahodách, paprikách, rajčatech, zelí, petrželce, špenátu, šťovíku, kapustě, hlávkovém salátu, fenyklu nebo v bramborách.

ČERSTVÉ NADE VŠE

Vitamin C se bohužel ničí při vaření a jeho rozklad urychlují stopy kovů, přítomnost vzdušného kyslíku a další vlivy. Pro dostatečný přísun vitaminu C je proto nutné pravidelně konzumovat čerstvé ovoce a zeleninu. Pokud však nemůžete z jakéhokoli důvodu přijímat vitamin C v přirozené formě, lze užívat i kvalitní potravinové doplňky.

Účinky vitaminu C

Kromě posílení organismu má vitamin C vliv i na další procesy v těle. Zmírňuje například projevy nachlazení a zkracuje jeho délku. Posiluje také vlásečnice a buněčné stěny a chrání tak organismus před pohmožděninami, modřinami a krevními výrony. Podílí se i na ochraně a tvorbě tkání a pomáhá hojit rány. Napomáhá rovněž vstřebávat železo z potravy, což je důležité při ztrátách krve po operacích, a je to látka zabraňující kurdějím, posilující tkáňové dýchání a stimulující tvorbu bílých krvinek.

Na našem eshopu najdete tekutý lipozomální vitamín C a nebo vyzkoušejte přírodní tekutý vitamín C.

Co se týče určování účinnosti vitamínů ve srovnání s léky, existuje v západní medicíně dvojí metr. Zatímco vědecká medicína uznává, že dávkování léků ovlivňuje jejich účinnost, neuplatňuje to samé pro vitamíny. Výsledkem je, že 75 let staré lékařské zprávy a klinické studie týkající se účinnosti vysokých dávek vitamínu C, jsou téměř úplně ignorovány.

Mnoho lékařů se stále posmívá myšlence, že vitamíny a minerály by mohly být efektivní v léčbě nemocí. Přičemž citují studie dokazující, že vitamíny jsou neúčinné. Ve většině studií zabývajících se vitamíny však bylo použito skutečně nízkých dávek vitamínů, nebo byly použity syntetické formy, které znegovaly jakékoliv pozitivní výsledky.

Lékařské studie o vitamínu C

Legitimní klinické studie dokázaly, že vysoké dávky vitamínu C, tím je myšleno 1000krát vyšší než je doporučená denní dávka (v USA), léčí spoustu různých nemocí.

Dr. Albert Szent-Gyorgyi poprvé izoloval kyselinu askorbovou (vitamin C) na konci 19. století. Lékaři si téměř okamžitě uvědomili, že vysoké dávky vitamínu C jsou účinné v léčbě velkého množství nemocí.

V roce 1935 publikoval Dr. Jungeblut, tehdejší profesor bakteriologie na Columbijské Univerzitě, účinnost vitamínu C v prevenci a léčbě dětské obrny a záškrtu. Později také zjistil, že vitamín C je navíc účinný v boji proti tetanu.

Dr. Frederick Klenner, specialista na plícní onemocnění, ve čtyřicátých letech 20. století úspěšně vyléčil 41 případů virového zápalu plic aplikováním vysokých dávek vitamínu C. Svoje závěry Dr. Klenner publikoval v roce 1948 v únorovém čísle Journal of Southern Medicine and Surgery (Magazín jižní medicíny a chirurgie). Nakonec uveřejnil 28 článků v různých vědeckých publikacích.

Dále bylo zjištěno, že vitamín C je účinný v léčbě ledvinových kamenů, kardiovaskulární nemoci, žloutenky, AIDS a dokonce i rakoviny. Podávání desítek tisíc miligramů vitamínu C denně vede k přerušení schopnosti těchto nemocí dále se rozvíjet.

Doporučení

Ačkoliv je tělo schopné vstřebat pouze určité množství vitamínu C pokud je brán orálně. Přísun vysokých dávek vitamínu C uvolňujících se postupně je skvělým způsobem, jak si udržet zdraví a předejít nemocím. Co se týče boje proti vážným nemocím, nejúčinnější metodou je podávání vitamínu C intravenózně, jelikož tělo touto cestou dokáže vstřebat velmi vysoké dávky vitamínu C mnohem efektivněji. Nitrožilní podávání vitamínu C se proto ukázalo být velice účinným při léčbě rakoviny, třebaže to většina onkologů odmítá.

Lipozomální vitamín C je vysoce účinný koncentrát, který je možné považovat za mega dávky vitamínu C. Jedna kávová lžička přípravdu odpovídá 22 vymačkaným pomerančům. Proto je Senza tekutý lipozomální Vitamín C skvělá volba v boji s nemocí.

Vitamín C v těhotenství a při kojení je nesmírně důležitý. V tomto období rapidně stoupá spotřeba tohoto vitamínu, proto je důležité zvýšit jeho příjem. Většina těhotných žen ví, že v těhotenství a obzvláště na jeho počátku ženu doslova schvátí nejenom šílená únava, ale k tomu i virózy, angíny kolikrát to trvá i několik měsíců, než se zcela uzdraví. Další velice náročné období je šestinedělí, kdy velká část rodiček také lehce onemocní.

V tomto období stoupá spotřeba vitamínu C a běžné zdroje uvádí, že DDD se zvýší i na trojnásobek a více.

Podstatnou úlohou vitamínu C v těhotenství a při kojení není jen souboj s nepřítelem v podobě viru či bakterie, ale vitamín C je také zcela nezbytný pro:

• udržování hladiny hemoglobinu v normě
• eliminaci křečových obtíží v nohou
• eliminuje výskyt strií
• předchází již zmíněným infekčním onemocněním
• pomáhá zkrátit porod a snižuje jeho bolestivost
• pomáhá udržovat pevnost a pružnost porodních cest
• snižuje riziko natržení, případně nutnosti nástřihu hráze
• pomáhá snižovat srdeční stres, riziko nedonošení a poporodních komplikací
• dítě potřebuje vitamín C pro dobrý růst tkání – děti matek, které měly vyšší příjem vitamín C, bývají viditelně robustnější. Také je již známo, že nedostatek vitamín C nepříznivě ovlivňue vývoj mozku dítěte

Po porodu si také mnoho žen stěžuje na tvorbu modřin, bolesti kloubů, zubů, vypadávání vlasů, únavu a sníženou imunitu. To vše je následek zvýšené potřeby vitamínu C po porodu, kdy žena prodělala vysoký stres, tělo má vysoké nároky na rekonvalescenci, žena trpí nedostatkem spánku a dítě má vysokou spotřebu vitamínu C. Výzkumy ukázaly, že v mateřském mléku je mnohem více tohoto vitamínu než v krevní plazmě matky. Tělo matky se snaží dát dítěti vše potřebné a to i za cenu toho, že matka bude strádat.

Jaký vitamín C užívat?

Samozřejmě nejlepší vitamín C je ten přírodní, ale někdy bychom toho ovoce a zeleniny museli sníst takové množství, že to prostě opravdu není reálné. Obzvláště v tomto pro tělo náročném období a pak je ideální vitamín C jako doplněk stravy. Nikdy neberte běžné doplňky, všelijaké tablety, šumivé nápoje a podobně. Obsahují mnoho aditiv, a pokud byste si vzali takový trojnásobek, či desetinásobek, tak si buďte absolutně jisti, že z toho budete mít kopřivku! U těchto doplňků se vždy musíte držet doporučeného dávkování.

Co se týče sypkého nebo tobolkovaného vitamínu C, který je zcela čistý a bez aditiv, tam je dávkování téměř neomezené.

Jaké je vhodné množství vitamínu C v těhotenství?

Podle Fredericka Roberta Klennera, amerického lékaře a výzkumníka množství vitamínu C v těhotenství a při kojení:

• v I. trimestru může být denní spotřeba až 4g
• ve II. trimestru 6g
• ve III. trimestru 8-10g

15% žen potřebuje až 15g

Tyto údaje jsou jako obvykle v plném souladu s výsledky výzkumu na zvířatech.

Je třeba brát v úvahu, že těhotenství nejenže představuje fyziologický stres pro tělo matky, což samo o sobě zvyšuje poptávku, ale dítě potřebuje (a bere si) vitamin C pro správný růst tkání.

Vysoká potřeba vitaminu C v těhotenství by neměla nikoho překvapit.

Nadměrné zvracení matky může ze dne na den vést ke skorbuticky nízké hladině vitaminu C, s dopadem i na dítě.

Možný vliv vitamínu C proti preeklampsii

Preeklampsie má několik teorií vzniku, ale všechny se vyznačují tvorbou volných radikálů (zejména produktů peroxidace lipidů) v děložní-placentární oblasti. Jejich rozšiřování do celého těla poškozuje endotel a vede ke vzniku dalších volných radikálů v bludném kruhu. Důsledkem je vysoký krevní tlak, proteinurie, otoky, sklony ke srážení krve, poruchy ledvin, jater a zpomalení růstu plodu.

V pokročilých stádiích onemocnění je prokazatelný pokles hladiny vitaminu C, E a β-karotenu.

Na našem eshopu můžete zakoupit exkluzivně Senza Vitamín C 250ml | tekutý lipozomální vitamín C.

Druhou možností je zakoupení Duolife Vita C | přírodní vitamín C. Tento produkt obsahuje pouze přírodní vitamín C, bez konzervačních látek, aromatických přísad nebo umělých barviv

Vitamín C a jeho množství v nabízených produktech je jedním z důvodů, kterým lákají výrobci a prodejci potravin, spotřebitele k nákupu. O tento vitamín však můžeme nesprávným zpracováním či nesprávným skladováním částečně, nebo i téměř úplně přijít.

Takový úbytek hrozí u většiny vitamínů, nejvíce ale (i proto, že je přítomen v řadě potravin i zemědělských surovin) se riziko ztrát týká hlavně vitamínu C.

Citlivý vitamín C

Vitamín C je totiž podle množství doložitelných výzkumů citlivý na teplo a vysoce citlivý na oxidaci.

Oxidace (a tedy ztráta vitamínu) je pak logicky tím intenzivnější, čím větší je povrch potraviny, která vitamín C obsahuje. Například krájením či strouháním potraviny povrch zvětšujeme, a je prokázáno, že třeba v zelenině klesá po nastrouhání obsah tohoto vitamínu už za čtvrt hodiny na polovinu.

Tepelným zpracováním klesá pak například při vaření každých pět minut obsah vitamínu o deset procent, o něco pomaleji dochází k úbytku vařením v páře. Velké ztráty vitamínu C představuje tepelná konzervace, sušením (třeba ovoce a zeleniny) lze přijít až o padesát procent tohoto vitamínu.

Z potravin mizí ale „céčko“ i v případě, že např. s ovocem a zeleninou (hlavní zdroje vitamínu C) neděláme vůbec nic, stačí jen, aby působil čas. Nejvíce vitamínů proto obsahují produkty těsně po sklizni, při jejich skladování při pokojových teplotách se například právě vitamín C ztratí, nebo se výrazně sníží jeho obsah už zhruba za měsíc.

Ztráty vitamínu C

• strouhání – úbytek až o 50% již 15 minut po nastrouhání,
• vaření – tepelným zpracováním klesá každých 5 minut obsah vitamínu C o 10%,
• konzervace – např. sušením ovoce a zeleniny lze přijít až o 50% vitamínu C,
• působení času– vitamín C se při nevhodném skladování (světlo, teplo) ztratí, či výrazně sníží již cca za měsíc od sklizně.

Ochrana vitamínu C

Degradaci (nejen) vitamínu C ale lze samozřejmě zpomalit. Plody chrání před oxidací jejich slupka, nejvíce vitamínů se totiž nachází bezprostředně pod ní. Ochranu před oxidací představuje zmražení a také skladování v místech bez přístupu světla, neboť i to má na úbytek vitamínů vliv. Ztráty vitamínů při skladování ve stínu jsou tak poloviční až třetinové oproti skladování na slunci, mluvíme-li o ovoci a zelenině.

Které české ovoce má nejvíc vitamínu C?

1. Rybíz černý: 1100–3000 mg (v mg/kilogram jedlého podílu)
2. Jahody: 400–700 mg (v mg/kilogram jedlého podílu)
3. Rybíz červený: 200–500 mg (v mg/kilogram jedlého podílu
4. Angrešt: 330–480 mg (v mg/kilogram jedlého podílu)
5. Višně a třešně: 60–300 mg (v mg/kilogram jedlého podílu)
6. Broskve: 70–100 mg (v mg/kilogram jedlého podílu)
7. Borůvky: 80–90 mg (v mg/kilogram jedlého podílu)
8. Hroznové víno: 20–50 mg (v mg/kilogram jedlého podílu)
9. Jablka: 15–50 mg (v mg/kilogram jedlého podílu)
10. Švestky: 25–45 mg (v mg/kilogram jedlého podílu)
11. Hrušky: 20–40 mg (v mg/kilogram jedlého podílu)

Před oxidací chrání plody také balení těchto produktů do ochranné atmosféry, i tak ale působí vliv světla, takže po nákupu bychom měli tyto produkty skladovat na temnějších místech bez přístupu světla.

Potřebujeme doplňky s vitamínem C?

Obavy, že nám vitamín C z potravin zcela zmizí a organismus jej bude mít nedostatek, nejsou zcela na místě. Doporučená denní dávka vitamínu C pro člověka je totiž jen 60 miligramů. A to není tak moc, vzhledem k tomu, kde všude se tento vitamín vyskytuje (mimochodem jde o kyselinu askorbovou, v kategorizaci „éček“ označovanou jako E 300).

To také znamená, že není obvykle nutné dokupovat vitamín C v podobě syntetických vitamínových doplňků a různých tablet, přestože některé studie doporučují vyšší než zmiňovanou denní dávku tohoto vitamínu. Zásadní příznivý vliv se ale nepotvrdil a platí tak jen, že o něco vyšší spotřebu vitamínu C by měli mít sportovci a obecně lidé vydávající kvůli manuální práci a intenzivnějšímu pohybu více energie.

Nejen vitamín C se ale ztrácí z potravin působením světla a tepla. Světlo degraduje mimo jiné veškeré vitamíny rozpustné v tucích (známé jako A, D, E a K) a řadu vitamínů skupiny B (například kyselinu listovou, B₂ a další). Oxidace pak znamená kromě vitamínu C také ztráty vitamínů A, D a B₁.

Na našem eshopu můžete zakoupit tekutý liposomální vitamín C, který má vysokou vstřebatelnost, z důvodu obalení vitamínu C slunečnicových lecitinem. V 250ml je rozpuštěno 50g vitamínu C.